Školní vzdělávací program

 

MATEŘSKÁ ŠKOLA PARDUBICE – DRAŽKOVICE 146

 

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

 

Jsme spolu

 

 

Zpracovala Marie Dostálová a Petra Vopršalová

31.8.2017

 

 

OBSAH

  1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE .…………………………….3
  2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY………………………..4
  3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ…….……………………………………………….5
    1. Věcné podmínky……………………………………………………… …...5
    2. Ekonomické podmínky .…………………………………………………....6
    3. Životospráva .………………………………………………………………6
    4. Psychosociální podmínky ………………………………………………….7
    5. Organizace chodu mateřské školy…..……………………………………..10
    6. Personální podmínky …………………………………………………….. 11
    7. Řízení mateřské školy …………………………………………………..…12
    8. Spoluúčast rodičů………...……………………………………………..….12
  4. PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ…………………………………………….…….13
    1. Filozofie předškolního vzdělávání..……………………...………………...13
    2. Zásady předškolního vzdělávání …………………………………………..15
    3. Popis a formy vzdělávání ..………………………………………….……..20
    4. Výchovně vzdělávací metody..…………………………………….………39
    5. Dílčí projekty …………………………………………………….………. 41
    6. Pravidla pro autoevaluaci a evaluaci školy…………………….…………. 42
  5. POUŽITÁ LITERATURA ………………………………………………………..50

 

  1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE

 

Název školy:                         Mateřská škola Pardubice – Dražkovice 146

Sídlo školy:                          Dražkovice 146, 533 33 Pardubice

Zřizovatel:                            Statutární město Pardubice   

Sídlo zřizovatele:                 Magistrát města Pardubic, Pernštýnské nám. 1, 530 21

                                               Pardubice                                          

Právní forma:                       Příspěvková organizace

Ředitelka:                            Marie Dostálová

Zástupkyně ředitelky:          Petra Vopršalová

Učitelka:                              Dagmar Kalousková

Vedoucí školní jídelny:        Marie Dostálová

Telefon:                               466 304 302

Email:                                  ms.drazkovice@seznam.cz

Webové stránky:                  www.msdrazkovice.cz

Platnost dokumentu:           do 31. 8. 2020

ŠVP projednán:                   na pedagogické poradě 28.8. 2017

IČO:                                     75018462

IZO:                                     600095860

Č.j.:                                     Ř/2/2014

 

Razítko a podpis ředitele školy

 

 

 

  1. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MATEŘSKÉ ŠKOLY

Mateřská škola Pardubice-Dražkovice 146 byla usnesením Zastupitelstva města Pardubic a prostřednictvím statutárního města Pardubic zřízena s platností od 1. 1. 2003 jako příspěvková organizace. Její činnost je vymezena zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, školský zákon a vyhláškou č. 14/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o předškolním vzdělávání. Příspěvková organizace dále zajišťuje školní stravování podle ustanovení vyhlášky č. 107/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o školním stravování a stravování vlastních zaměstnanců podle ustanovení vyhlášky č. 84/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o závodním stravování.

Mateřská škola je samostatným právním subjektem – její součástí je školní jídelna. Pracovnice školní jídelny je zaměstnancem mateřské školy. Statutárním orgánem mateřské školy je ředitelka Marie Dostálová, jmenovaná Statutárním Městem Pardubice.

Budova školy se nachází v místní části Pardubic –  Dražkovicích - v okrajové části Pardubic směrem na Chrudim. Mateřská škola, která je zde od r. 1954, byla původně ve starší vilce. Do nové budovy byla mateřská škola přemístěna v roce 1989. Budova je dvoupatrová a velmi prostorná. Původně byla MŠ uzpůsobena pro 25 dětí, avšak po částečné rekonstrukci a smysluplném uspořádání prostor se kapacita MŠ zvýšila na 39 dětí.

Jsme školou rodinného typu a tento rodinný charakter se snažíme co nejvíce využívat k individuálnímu přístupu ke každému dítěti. Také se podobáme rodině po technické stránce – sami si vaříme, pereme a žehlíme.

 

  1. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ
  1. Věcné podmínky

Mateřská škola sídlí ve dvoupatrové budově, má 2 třídy, vlastní kuchyň, saunu, stálou ložnici, přilehlou zahradu a v blízkosti fotbalové hřiště. Velkým pozitivem je, že nás neruší silniční ruch, protože mateřská škola se nachází v poklidné části Dražkovic a je obklopena rodinnými domky. Všechny venkovní i vnitřní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů.

Suterén:

  • v suterénu budovy se nachází školní kuchyně, sklady potravin, šatna učitele, šatna kuchařky a školníka, třída a šatna pro děti z II. oddělení a šatna pro učitelku, a „venkovní“ sociální zařízení pro děti
  • ze třídy II. oddělení je vstup ke sprchovému koutu a k dalšímu zázemí třídy, odtud je pak vchod do sauny, kterou od podzimu do jara 1x týdně využíváme k saunování dětí

První patro:

- v 1. patře je vstupní hala, ředitelna, šatna pro druhou třídu, třída a herna pro 26 dětí, výdejna jídla a malá kuchyňka

– třída i herna jsou nově vybaveny komplexem polic spojených s kryty na topení, kde jsou uloženy hračky a učební pomůcky v dosahu a dohledu dětí

- v třídě i herně jsou vytvořena hrací centra, kde organizujeme předškolní vzdělávání

- ze třídy je vstup do umýváren a WC pro děti, sociální zázemí pro učitele jsou na chodbě

Druhé patro:

- z bezpečnostních důvodů ve 2. patře již nelze provozovat tělocvičnu

- ve 2. patře je nově zřízena stabilní ložnice pro obě třídy s novým vybavením

- dále se zde nachází nové dětské WC, sklad školy a nová plynová kotelna

Zahrada:

- kolem celé budovy je krásná, velká zahrada, která je bezpečně přizpůsobena tomu, aby jí mohly děti během pobytu venku plnohodnotně využívat nejen ke sportování, ale i volným a námětovým hrám  

- pro jízdu na koloběžkách a pro jiné sportovní aktivity je využívána betonová plocha, průlezky, dřevěné auto, kryté pískoviště a jeden altán se skluzavkou 

- na budově školy jsou připevněny tři velké tabule uzpůsobené pro kreslení křídami

     - dále využíváme dvě sedací soupravy pro stolování a hry dětí

     - v létě otužujeme děti pohyblivou sprchou

     - po celé zahradě jsou již vzrostlé jehličnaté stromy, keře a ozdobné trávy

- svým vybavením nám zahrada umožňuje provádět s dětmi různé a rozmanité aktivity v dopoledních i odpoledních hodinách

     - zahrada rovněž slouží k pořádání různých akcí pro školu

     - během pobytu na zahradě děti využívají venkovní sociální zařízení

Okolí MŠ:

- v blízkosti školy je fotbalové hřiště, které je příležitostně využíváno při různých sportovních aktivitách

- další blízké okolí mateřské školy tvoří rodinné domy, které jsou z jedné strany obklopeny poli, takže jsme z dosahu silničního provozu a to je při pobytech venku velmi pozitivní

 

  1. Ekonomické podmínky

Provozní náklady hradí zřizovatel, na části neinvestičních nákladů se podílejí rodiče dětí (úplata za předškolní vzdělávání). Mateřská škola samostatně hospodaří s přiděleným rozpočtem, zpracovává podklady pro účetní firmu (ředitelka školy a vedoucí školní jídelny) a tvoří účetní fondy. Provozní náklady zúčtovává účetní firma. Doplňkovou činnost neprovozujeme.

Mzdové náklady jsou dotovány ze státního rozpočtu. Mzdovou agendu zpracovává účetní firma.

 

  1. Životospráva

Stravování dětí je v naší mateřské škole jednotné a jídlo je podáváno třikrát denně. Vedoucí školní jídelny vyhodnocuje jídelníček z pohledu spotřebního koše, nutričních hodnot, skladby a pestrosti. Sleduje dodržování intervalů mezi jídly, množství, kvalitu, teplotu a další závazné ukazatele.

 Dětem je poskytována:

  • plnohodnotná strava
  • v průběhu celého dne je zajištěn pitný režim
  • mezi jídly jsou dodržovány intervaly tří hodin
  • děti do jídla nenutíme, ale snažíme se je vhodným a nenásilným způsobem vést k návyku zdravého stravování a postupnému ochutnávání nových potravin
  • děti jsou u nás vedeny ke zdravému životnímu stylu

 

Pobyt venku je zajištěn denně s výjimkou nepříznivého počasí (smog, ledovka, mráz od                      -8°C).

Všechny děti v mateřské škole jsou řádně očkované, což je uvedeno na žádosti dítěte do mateřské školy. Výjimku tvoří pouze děti s povinnou školní docházkou, které povinné očkování nemusí prokazovat.

 Učitelka a rodiče se vzájemně informují o změně zdravotního stavu dítěte. Učitelé nesmí dětem podávat jakékoliv léky. Při onemocnění či úrazu zajišťuje první pomoc učitelka ve spolupráci se školníkem, ihned informujeme rodiče. Aktivně přistupujeme ke spolupráci na preventivních zdravotních programech (oční screening, logopedický screening). 

 

  1. Psychosociální podmínky

Všichni zaměstnanci školy vytvářejí dětem prostředí plné vlídnosti, pohody, bezpečí a jistoty. Děti mají stejná práva, stejné možnosti i stejné povinnosti. K základním psychosociálním podmínkám, které jsou naplňovány, patří:

  • vzájemný pocit důvěry a spolupráce s dítětem
  • postupná adaptace nově příchozích dětí na nové prostředí
  • učitelé respektují potřeby dětí, jejich osobní svobodu a volnost
  • všechny děti mají rovnocenné postavení
  • respektujeme a uspokojujeme obecné lidské potřeby dítěte a jejich individuální a vývojově podmíněné projevy
  • podporujeme důvěru v sebe sama
  • seznamujeme děti s jasnými pravidly chování
  • učitelky prosociálně usměrňují vztahy ve třídě

Denní rytmus a řád

Stávající režim dne v mateřské škole je v souladu s požadavky i s délkou provozu MŠ.

Denní rytmus a řád u dětí navozuje pocit psychické jistoty a usnadňuje dětem orientaci v čase. Odpolední klid je upraven podle individuálních potřeb dětí – všechny děti odpočívají, nemusí však spát (prohlížení knih na lehátku).

Počty dětí ve třídách

Mateřská škola v Dražkovicích je od 1. 9. 2011 dvoutřídní, což plně koresponduje s naší představou vhodného a přirozeného života dětí. Jedna třída je smíšená, navštěvují jí děti ve věku 4-7 let a její kapacita je 26 dětí. Druhá třída je především pro děti, které do MŠ přicházejí poprvé, jejich věk je tedy mezi 2-4 rokem věku, kapacita této třídy je 12 dětí.

Pravidelné a časté vzájemné kontakty mezi třídami, mají pro děti velký význam, děti se učí žít ve skupině, mladší děti se učí od starších a naopak, dítěti se tak nabízí přirozené podmínky pro socializaci, která je pro dítě hlavním přínosem pro jeho celý další život. Spojování tříd volíme s ohledem na danou situaci, vždy však co nejšetrněji k dětem. Při pobytu venku dochází k vzájemnému setkávání dětí z obou tříd zcela přirozeně. Na přání dětí a rodičů umožňujeme krátkodobý pobyt v jiné třídě (u sourozence, kamaráda).

Individuální potřeby dětí

U dětí respektujeme individuální potřeby a zvláštnosti. Na každé dítě nahlížíme jako na jedinečnou osobnost. Snažíme se vyzvednout silné stránky dětí tak, aby měly možnost být úspěšné. Snažíme se respektovat i děti pomalejší a méně nadané, v případě nutnosti pracujeme podle „Plánu pedagogické podpory“, který zpracovává třídní učitelka.

 

Děti se specifickými vzdělávacími potřebami - systém péče o děti s přiznanými podpůrnými opatřeními:

 

 Podpůrná opatření prvního stupně.

 

 Ředitelka mateřské školy nebo zástupkyně ředitelky mateřské školy rozhodne o poskytování podpůrných opatření prvního stupně bez doporučení školského poradenského zařízení i bez informovaného souhlasu zákonného zástupce. Tím není dotčeno právo zákonného zástupce na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte. Učitelka mateřské školy zpracuje plán pedagogické podpory, ve kterém bude upravena organizace a hodnocení vzdělávání dítěte včetně úpravy metod a forem práce a projedná jej s ředitelkou nebo zástupkyní školy.

Po 3 měsících dojde společně se zákonnými zástupci k vyhodnocení plánu pedagogické podpory. Pokud by nepostačovala podpůrná opatření prvního stupně, doporučí ředitelka nebo zástupkyně ředitelky školy využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení za účelem posouzení speciálních vzdělávacích potřeb dítěte.

 

Podpůrná opatření druhého až pátého stupně.

 

Podmínkou pro uplatnění podpůrného opatření 2. až 5. stupně je doporučení školského poradenského zařízení spolu s informovaným souhlasem zákonného zástupce dítěte. K poskytnutí poradenské pomoci školského poradenského zařízení dojde na základě vlastního uvážení zákonného zástupce, doporučení ředitelky nebo zástupkyně ředitelky mateřské školy nebo OSPOD.

Ředitelka nebo zástupkyně ředitelky školy zodpovídá za spolupráci se školským poradenským zařízením v souvislosti s doporučením podpůrných opatření dítěti se speciálními vzdělávacími potřebami.

Ředitelka nebo zástupkyně ředitelky školy zahájí poskytování podpůrných opatření 2. až 5. stupně bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a získání informovaného souhlasu zákonného zástupce.

Ředitelka nebo zástupkyně ředitelky školy průběžně vyhodnocuje poskytování podpůrných opatření, nejméně však jedenkrát ročně, v případě souvisejících okolností častěji. Ukončení poskytování podpůrného opatření 2. až 5. stupně je-li z doporučení školského poradenského zařízení zřejmé, že podpůrná opatření 2. až 5. stupně již nejsou potřeba. V takovém případě se nevyžaduje informovaný souhlas zákonného zástupce, s ním se pouze projedná.

 

Vzdělávání dětí nadaných.

 

 Mateřská škola vytváří ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání dětí nadaných.

Mateřská škola je povinna zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

 

Vzdělávání dětí od dvou do tří let.

Předškolní vzdělávání lze organizovat pro děti od dvou let věku.  Budeme se snažit uvědomovat si specifika, která souvisí s tímto věkem, kdy je to pro dítě první sociální zkušenost mimo širší rodinu.

Budeme dítěti umožňovat:                                                   

-           poznávat

-           experimentovat

-           objevovat

-           poznávat všemi smysl

-           osamostatňovat se

Budeme děti učit:      

-           nápodobou

-           situačním učením

-           vlastním prožitkem

-           opakováním činností

-           pravidelnými rituály

-           Střídáním nabídky činností

-           Trénováním návyků a praktických dovedností

-           Ponecháním co největšího prostoru pro volné hry a pohybové aktivity

-           rozumět a dodržovat základní pravidla života v MŠ

 

Podmínky pro vzdělávání dětí od dvou do tří let

 

Zajistit a postupně vybavit:

-           dostatečné množství podnětných, bezpečných hraček a pomůcek

-           více zavřených a zabezpečených skříněk

-           zázemí pro hygienické potřeby dítěte

-           možnost naplnění potřeby průběžného odpočinku

-           dostatečný prostor v šatně

-           flexibilně reagovat na potřeby dětí v režimu dne

-           adaptaci přizpůsobit individuálním potřebám dítěte

-           pocit bezpečí a jistoty

-           v menších skupinách či individuálně, dle potřeb a volby dětí

          

Organizace chodu mateřské školy

 

Časové rozvržení provozu

Provoz mateřské školy je od 6.30 do 16.15 hodin. Rodičům doporučujeme vodit své děti do MŠ do 8.00 hodin, aby nepřišly o žádnou z nabízených činností. Vyzvedávání dětí po obědě je možné od 11.45 do 12.15 hodin. Odpolední vyzvedávání dětí probíhá od 14.30 hodin, pokud si rodiče potřebují dítě vyzvednout dříve, je potřeba, aby se dopředu dohodly s učitelkou. 

V době letních prázdnin bývá mateřská škola obvykle uzavřena 6 týdnů. Rozpis uzavření všech pardubických mateřských škol o letních prázdninách je včas a s dostatečnou časovou rezervou vyvěšen na nástěnce a webových stránkách MŠ. Termíny uzavření určuje zřizovatel po dohodě s MŠ.

Nemocnost a absenci učitelek i správních zaměstnanců řešíme podle momentální situace v MŠ (přesčasy, příp. spojená oddělení).

Charakteristika tříd

Kapacita MŠ je 39 dětí, MŠ je dvoutřídní, přičemž v I. třídě je zapsáno 26 dětí, ve II. třídě 12 dětí. Do jednotlivých tříd jsou děti rozdělovány podle data narození. I. oddělení navštěvují děti ve věku 4-7 let, II. oddělení je uzpůsobeno pro děti, které přicházejí do MŠ poprvé.

Uspořádání tříd a organizace vzdělávání je popsáno dále (kap. Předškolní vzdělávání).

Činnosti dětí během dne

Režim dne je uzpůsoben tak, aby co nejvíce vyhovoval potřebám a zájmům dětí. Od příchodu dětí do MŠ probíhají tyto činnosti:

  6.30 – 9.30 - dopolední blok: příchod dětí, předávání dětí učitelkám, spontánní a zájmové činnosti dětí, pohybové aktivity, osobní      hygiena, dopolední svačina, činnosti a aktivity řízené učitelkou

9.30 - 11.30 - osobní hygiena, příprava na pobyt venku, pobyt dětí venku, příp. náhradní činnost

                                 11.30 - 12.15 - oběd a osobní hygiena dětí

                                 12.15 - 14.15 - spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí

                                 14.15 - 14.45 - odpolední svačina, osobní hygiena

14.45 - 16.15 - činnosti a aktivity dětí řízené učitelkami zaměřené na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě MŠ

Výlety, exkurze a kulturní akce jsou mimořádné aktivity, které pořádáme pouze v dopoledních hodinách. O těchto akcích jsou rodiče pravidelně informováni na nástěnce a na webových stránkách školy.

 

  1. Personální podmínky

V mateřské škole pracuje celkem 5 zaměstnanců – 3 učitelky na plný úvazek,  2 nepedagogové – kuchařka 100%, školník – uklízeč 80% úvazku.  

Kvalifikovanost a odbornost

Ředitelka – kvalifikovaná

Učitelky –  kvalifikované

 

Další vzdělávání učitelů a nepedagogických pracovníků mateřské školy.

Všichni učitelé se věnují individuálnímu studiu a sebevzdělávání dle ročních plánů.

 

 

  1. Řízení mateřské školy

Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, spolupracovníkům ponechává dostatek pravomocí a respektuje jejich názor (podrobněji rozpracováno v kap. Participativní a týmové řízení - s. 16).

 

  1. Spoluúčast rodičů

V naší mateřské škole spolupracujeme s rodiči hlavně ve vztazích učitel – rodič. Naprosto respektujeme nezastupitelnou roli rodiny ve výchově dítěte.  S Rodiči spolupracujeme na optimalizaci výchovně-vzdělávacího procesu.

K další spolupráci dochází v oblasti spolupráce s odborníky (PPP) a spolupráce s dalšími partnery (ZŠ Staňkova, ZŠ Benešovo nám., ZŠ Bratranců Veverkových)

 

  1. PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

 

  1. Filozofie předškolního vzdělávání

„Dítě se stalo hodnotou, jejíž cena může stoupat úměrně s počátečním vkladem“.

Dítě předškolního věku odjakživa cítí protiklad mezi hrou a povinností, volností a řízenou činností, přirozeným získáváním zkušeností a záměrně strukturovaným učením. Nejsilněji však pociťuje tyto protiklady tehdy, když nemůže jednat autonomně a spontánně.

Abychom dovedli dítě k optimálnímu rozvoji individuálních předpokladů k získání základů klíčových, tj. pro život důležitých kompetencí a abychom dětem pomohli v jejich rozvoji a učení, budeme vycházet z toho, že výchova v mateřské škole je otevřený systém, který se blíží rodinné výchově a s rodinou jako s rovnocenným partnerem spolupracuje.

 

Budeme děti učit:

  • samostatnému rozhodování, volbě a odpovědnosti
  • přirozenému projevu, nemít strach vyjádřit se po svém
  • účastnit se v dění, učit se spolurozhodovat, souhlasit i oponovat
  • samostatnému myšlení, umět si vybrat a nést za svou volbu odpovědnost – svůj život máme ve svých rukou
  • respektovat lidi kolem sebe a být k nim ohleduplný – snášet lidi
  • mít úctu a odpovědnost vůči společnosti, ve které žiji – respekt k sobě i druhým
  • přijímat změny a vyrovnávat se s nimi – pružnost a odolnost
  • rozpoznávat problémy a řešit je – seberealizovat se
  • tvořivosti – vlastní řešení a přístupy

Budeme u dětí zajišťovat:

  • rovnováhu mezi nezbytně žádoucí mírou omezování, které sebou nese výchova ve formálně utvořené skupině (třída)
  • svobodný rozvoj osobnosti

Dětem cestu vyznačíme tak, aby na ní nechyběly důležité orientační body, aby na cestě měly dobré průvodce, aby byly včas laskavě varovány a aby měly uspokojení z dosaženého cíle.

 

Předškolní vzdělávání považujeme za proces cílevědomý, osobnostní a přiklánějící se ke všemu, co je dítěti přirozené, účelné a potřebné, a co odpovídá jeho rozvojovým možnostem i dětské mentalitě.

To znamená:

  • vzdělávací cíle jsou formulovány směrem k dítěti
  • jsou provázané (integrované), stejně tak, jako jsou propojené a neoddělitelné jednotlivé stránky dětské osobnosti

Proto předškolní vzdělávání představuje systém cílů, obsahů, podmínek vzdělávání, vzdělávacích metod, forem a přístupů, jejichž základem bude filosofie programu s integrujícími principy, kterými jsou:

1. Respekt k přirozeným lidským potřebám jednotlivce v celku společnosti a světa.

2. Rozvíjení komunikace a spolupráce.

 

1. Respekt k přirozeným lidským potřebám jednotlivce v celku společnosti a světa

Tento respekt považujeme za nejdůležitější postoj, který mateřská škola zaujímá jak u dětí, tak u učitelek a rodičů, a který se promítá do tvorby odpovídajících podmínek vzdělávací činnosti.

  • MŠ respektuje a uspokojuje obecné lidské potřeby dítěte a jejich individuální a vývojově podmíněné projevy
  • MŠ rovněž dbá, aby byly uspokojovány přirozené potřeby dospělých osob, pedagogů a rodičů, kteří také mají své individuální či jinak podmíněné projevy
  • MŠ vytváří takové podmínky, které budou umožňovat uspokojování všech okruhů přirozených potřeb
  • je důležité uvědomovat si, že všechny potřeby jsou všudypřítomné a pro pocit pohody je nezbytné rozvíjet tyto podmínky pro jejich komplexní uspokojování

2. Rozvíjení komunikace a spolupráce

Budeme usilovat o to, abychom v MŠ vytvářeli podmínky pro komunikaci všech lidí, tedy dětí i dospělých, protože komunikace je podmínkou učení a spolupráce.

Budeme děti učit:

  • aby smyslem komunikace bylo něco sdělit, vzájemně se dorozumět, přenášet a vyměňovat si myšlenky, postoje, cíle, hodnoty nebo emoce
  • rozvíjet řeč, dialog, schopnost porozumět a dorozumět se
  • hledat a nalézat vztahy – prožitek sounáležitosti
  • vyrovnat se s případným neúspěchem v navazování vztahů
  • seznamovat se s výsledky lidského poznávání
  • poznávat sebe samé a svět kolem sebe
  • že schopnost dorozumívat se řečí má celoživotní dosah, je dokladem zdravého vývoje dítěte a znakem vyzrálosti dospělého člověka
  • aktivnímu řečovému projevu – možnost dialogu, naslouchání textům, vyprávění apod.
  • připívat k jejich realizaci - nevyžadovat slepou poslušnost, ale umožňovat výběr, volbu, diskusi

 

  1. Zásady předškolního vzdělávání

Dalšími pilíři předškolního vzdělávání budou hlavní zásady programu mateřské školy:

I.         Učitelka ve vztahu k dítěti

II.        Věkově smíšená třída

III.      Řád života a dne

IV.      Tělesná pohoda a volný pohyb

V.        Spontánní hra

VI.      Podnětné věcné prostředí

VII.     Bezpečné sociální prostředí

VIII.   Participativní a týmové řízení

IX.      Partnerské vztahy s rodiči

X.        Spolupráce MŠ se ZŠ

XI.      MŠ v životě města

 

I.  Učitelka ve vztahu k dítěti

Děti v MŠ výrazně ovlivňují všichni zaměstnanci MŠ, nejvíce však učitelky. Učitelka v MŠ je první autoritou mimo rodinu, je hlavním a integrujícím činitelem, protože je s dětmi v bezprostředním kontaktu po celou dobu jejich pobytu v MŠ.

Učitelka v MŠ by měla:

  • postupovat při veškeré komunikaci s dítětem s plným vědomím otevřenosti a tvárlivosti dětské osobnosti
  • vždy zvažovat, jaký vzdělávací obsah dětem nabízí, jaké poznatky či dovednosti dětem zprostředkovává
  • vědět, čemu se děti učí svým jednáním a svým osobním přístupem a jaké hodnoty a postoje dětem předává
  • v návaznosti na 3 ústřední rámcové cíle v každé situaci, v kterékoli části dne, v průběhu jakékoli činnosti, se ptát:

                a) Co se tím, co právě děláme, děti učí, jak se rozvíjejí?

b) S jakou morální či lidskou hodnotou se děti právě setkávají?

c) Jaký prostor mají děti pro samostatnost, svobodu, sebevědomí, mají možnost ovlivnit chod věcí, které se právě dějí?

II. Věkově smíšená třída

Mateřská škola V Dražkovicích je od 1. 9. 2011 dvoutřídní, což plně koresponduje s naší představou vhodného a přirozeného života dětí. Jedna třída je smíšená, navštěvují jí děti ve věku 4-7 let a její kapacita je 26 dětí. Druhá třída je především pro děti, které do MŠ přicházejí poprvé, jejich věk je tedy mezi 2-4 rokem věku, kapacita této třídy je 12 dětí. Pravidelné a časté vzájemné kontakty mezi třídami mají pro děti velký význam, děti se učí žít ve skupině, mladší děti se učí od starších a naopak, dítěti se tak nabízí přirozené podmínky pro socializaci, která je pro dítě hlavním přínosem pro jeho celý další život.

V předškolním věku se rovněž zásadním způsobem formují základy společensky významných postojů a také schopností, jako je souhra, soucit, součinnost, solidarita a vzájemnost. Mezi dětmi vznikají první kamarádské vztahy a vytváří se základy přátelství. Rozvoj všech těchto schopností budeme u dětí podporovat a mít je všichni na paměti.

III. Řád života a dne

Jednou ze základních podmínek, které jsou pro vývoj dítěte předškolního věku velmi důležité, je sladit a vzájemně vyvážit potřebu svobody a potřebu řádu. Jde o vzájemné podmíněné působení volnosti a disciplíny. Děti nemůžeme nechat nekontrolovatelně samy sobě. Musíme mít na paměti, že promyšlená organizace, pravidelnost a opakování vytvářejí základ pro některé žádoucí životní stereotypy, ovlivní zdravý životní styl, souvisí s vytvářením návyků apod.

IV. Tělesná pohoda a volný pohyb

Budeme ochraňovat a posilovat organismus dětí především tím, že mu budeme nabízet dostatek volného pohybu, který je pro zdravý vývoj dítěte nepostradatelný, působí příznivě na celkovou tělesnou a duševní pohodu, protože potřeba pohybu je člověku vrozená a v dětství velmi intenzivní. V souvislosti s pohybem se zaměříme na:

  • dodržování optimálního střídání činností a odpočinku
  • dostatečnou délku spánku nebo odpočinku
  • všestrannou výživu, dostatek tekutin a klidné prostředí při jídle
  • pravidelný pobyt venku

V.  Spontánní hra

Hra je základní formou lidské aktivity. Pro dítě předškolního věku je potřebou a hlavní činností a v jeho rozvoji je nezastupitelná. Prostřednictvím hry se dítě aktivně vypořádává se světem. Proto budeme v MŠ vytvářet prostor, čas a prostředky pro spontánní hru vycházející z přirozených potřeb a zájmů dětí.

Budeme usilovat o to, aby:

  • dítě mohlo prožívat události, které kolem sebe vidí, ale ještě jim nerozumí
  • dítě mohlo překonávat omezení daná věkem a mohlo realizovat svou potřebu a touhu něco dělat
  • si děti mohly zkusit řešení „jako“
  • dítě poznávalo, objevovalo, experimentovalo
  • dítě získávalo zkušenosti a dovednosti potřebné pro život
  • hra pomáhala překlenout rozdíl mezi reálnou představovanou a skutečností
  • byla hra pro dítě vážnou činností, i když plnou radosti

Vybavení herny MŠ zaručuje veškeré podmínky pro hru:

  • bezpečné prostředí, které odpovídá potřebám hry – dostatek prostoru, jeho účelné uspořádání, variabilita a členitost
  • dostatek místa pro pohyb, pro hru na zemi a ve volném prostoru
  • jistota, že najdou věci tam, kde mají být
  • místo pro samotu a intimitu, skýtající možnost nehrát si
  • volný přístup k hračkám v jejich dosahu a dohledu
  • dostatek funkčních, podnětných a estetických hraček

VI. Podnětné věcné prostředí

Mateřská škola je životním a pracovním prostředím pro děti, učitelky i zaměstnance. Prostředí MŠ tedy ovlivňuje všechny zúčastněné, má vliv na jejich zdravotní a psychický stav, na jejich chování a prožívání.

Prostředí v MŠ je velmi zajímavé a velmi podnětné, proto budeme udržovat prostředí tak, aby:

  • bylo pro děti stále velmi podnětné a zajímavé a tím navozovalo aktivitu a zájem dětí
  • děti měly možnost uchovat si produkty započatých a nedokončených činností pro pokračování
  • byl snadný přístup k vybavení, hračkám i potřebnému materiálu
  • prostřední mělo herní a pracovní koutky

Celkově se velmi snažíme o to, aby prostředí v MŠ bylo vstřícné, estetické, podnětné a hygienické, protože kvalita tohoto věcného prostředí má významný vliv na pohodu všech zaměstnanců mateřské školy.

VII. Bezpečné sociální prostředí

Snažíme se o vytvoření bezpečného sociálního klimatu, který bude postaven na základě vzájemné důvěry, úcty, empatie, solidarity a spolupráce mezi všemi. Pozitivní a bezpečné sociální klima, které inspiruje, přispěje ke spokojenosti a zlepšování výkonu všech. Toho lze dosáhnout za předpokladu, že se všichni k sobě budeme chovat jako partneři a budeme pracovat jako tým. V zájmu bezpečného sociálního prostředí budeme předcházet stresovým situacím.

Proto budeme rozvíjet:

  • kultivaci pozitivní komunikace
  • otevřenost mezi všemi navzájem
  • rozvoj a udržování spolupráce – práce v týmu
  • vyloučení nezdravé soutěživosti, rivality a konkurence
  • případné soužití s dětmi jiného etnika nebo zdravotně postiženými
  • otevírání se rodičům, obci a dalším partnerům

VIII. Participativní a týmové řízení

V této oblasti se jako ředitelka budu snažit o následující:

  • dávat učitelům velký prostor pro jejich vlastní tvůrčí přístup k práci a k dětem
  • delegování povinností a pravomocí na třídní učitele a nesení odpovědnosti za ně
  • dávat příležitost každému na pracovišti vyjádřit svůj názor k případnému problému
  • motivovat všechny morálně i finančně
  • sledovat a vyhodnocovat výsledky druhých – kontrolní činnost
  • podporovat otevřenou a obousměrnou komunikaci
  • využívat jejich nápadů a námětů a přiznávat jim autorství
  • konzultovat veškeré případné změny
  • vytvářet příležitosti ke vzájemnému předávání zkušeností a konzultací
  • zlepšovat materiální podmínky, vybavení a zázemí pro své spolupracovníky
  • vytvářet atmosféru, v níž dospělí nevládnou
  • věnovat čas na vysvětlení úkolů zaměstnancům
  • vytvářet optimální podmínky pro další studium a vzdělávání svých kolegů
  • být spravedlivá v hodnocení lidí a oceňování výsledků jejich práce
  • posilovat sebedůvěru a zdravé sebevědomí všech zúčastněných
  • prezentovat MŠ na veřejnosti
  • poskytovat pomoc při odstraňování případných potíží a problémů
  • stavět na věcných argumentech
  • dávat kolegům maximální míru samostatnosti v rozhodování

IX. Partnerské vztahy s rodiči

Jako nejsilnější záruku účinnosti celého školního programu považujeme prolínání vlivů rodiny do MŠ a opačně, a to na základě vzájemné tolerance, partnerství a otevřenosti.

Jsme si v MŠ vědomi, že:

  • rodinná výchova je základem, na kterém budeme stavět
  • se pokusíme rozpoznávat a citlivě využívat vlivy rodiny k navazování otevřeného partnerského vztahu
  • máme rodině nabídnout odborné konzultace
  • můžeme svými vlivy kompenzovat eventuální nedobré vlivy rodiny
  • jsme součástí širšího okolí rodiny
  • rodiče jsou nejdůležitější partneři a na vztazích s nimi nám velmi záleží
  • každá rodina má jiný osobitý životní styl
  • MŠ informuje citlivě, s taktem, ne jako neměnný fakt
  • máme být trpěliví v tomto nepřetržitém, dlouhodobém procesu, do kterého vstupuje velké množství faktorů
  • úspěšnost závisí na aktivitě a trpělivosti všech zúčastněných

Realizace spolupráce:

  • maximálně využívat základního prostředku – rozhovoru – při předávání dětí při příchodu a odchodu
  • informovanost rodičů na nástěnkách školy
  • pravidelná aktualizace internetových stránek
  • plán akcí – třídní schůzky s ukázkou výchovné práce, výlety, oslavy apod.

X. Spolupráce MŠ se ZŠ

Povinností nás všech bude, aby se nám podařilo vytvořit podmínky pro plynulý a nestresující přechod dětí z MŠ do ZŠ, protože nástup do základní školy je významným mezníkem v životě každého dítěte. Proto je spolupráce se ZŠ velmi důležitá a smysluplná.

Realizace bude dána plánem této spolupráce v TVP na základě dohody se ZŠ – vzájemné návštěvy, rozhovory, rozbory, zpětná vazba, ukázky, konzultace apod.

 XI. MŠ v životě města (obce)

Mateřská škola je součástí komunity města a svými aktivitami se na jejím životě bude podílet (např. kulturními vystoupeními, výstavkami výtvarných prací, spoluprací s jinými institucemi).

MŠ tak má možnost prezentovat se na veřejnosti, což je pro celkové vnímání předškolního školství nesmírně důležité. Po případných požadavcích bude vypracován plán realizace v TVP. 

 

  1. Popis a formy vzdělávání

Pokud chceme, aby dítě získalo v mateřské škole chuť do učení, máme-li podpořit jeho touhu poznávat a učit se, mělo by být učení především hrou. Dítě by mělo být zaujato učením tak, aby mělo potřebu se k němu vracet, pokračovat v započaté činnosti, rozvíjet ji a obohacovat. Proto je nutné postupovat v podobě integrovaných celků, které zahrnují celou osobnost dítěte. Dále musíme zdůraznit osobní orientaci, sociální zřetele, aktivaci a vnitřní motivaci dětí, prožitkové učení, vyváženost řízených a spontánních aktivit, cílevědomost a plánovitost vzdělávacího procesu.

V třídních programech jsou zapracovány a realizovány prvky Zdravé mateřské školy (zásady ŠVP) a prvky programu Začít spolu.

Program „Začít spolu„ jsme zapracovali do ŠVP proto, že se ztotožňujeme s jeho východisky a teorií. Pomáháme tím připravovat děti tak, aby:

            - se v budoucnu aktivně zajímaly o učení

            - se uměly učit efektivně

            - je učení bavilo a nebylo pro ně spojeno s nadměrným stresem

- docházelo k rozvoji postojů, znalostí a dovedností životně důležitých pro člověka  

 

Budeme respektovat a klást důraz na:

  • individuální přístup k dítěti
  • samostatné rozhodování, volbu a odpovědnost dítěte za ni
  • realizaci integrovaného učení hrou, rozvíjení schopností, znalostí, dovedností dětí prostřednictvím plánované činnosti
  • průběh činnosti v hracích centrech
  • aktivní účast rodiny
  • zachování výsledků činností dětí
  • rozvoj možností a vlastní potenciál dětí

 Každý integrační blok (a téma) by měl být zvažován a posuzován z hledisek:

  • porozumění
  • dovedností a poznatků, které může dítě získat
  • hodnot, které může nabízené téma přinášet
  • postojů, které si dítě může jeho prostřednictvím vytvářet či získávat

Při plánování a zejména při vlastní realizaci témat, musíme volit odpovídající:

  • činnosti
  • metody
  • formy
  • vytvářet vhodné příležitosti

 Plánovat tak, aby:

  • děti nečekaly, co a jak smí dělat, protože by nebyla rozvíjena dovednost samostatně hledat řešení
  • nebyl důležitější výsledek práce než to, co jsem prožil a naučil se
  • dítě nemělo pocit, že „když něco neumím, tak to třeba někdo udělá za mne a nemá cenu se ani snažit“

Při zpracovávání jednotlivých IB vycházíme z ročních období a z událostí během roku (Vánoce, Velikonoce, Den matek, MDD, Masopust). Jednotlivé IB obsahují dílčí cíle a dílčí očekávané výstupy. Názvy jednotlivých IB nejsou stanoveny jednotně pro celou MŠ, přesné názvy IB a témat si zpracovávají třídní učitelé v TVP. TVP také obsahuje rizika k jednotlivým IB a dále přehled klíčových kompetencí. 

 Integrovaných bloků je šest a zaměřují se na:

  1. Seznámení dítěte s prostředím MŠ
  2. Období podzimu
  3. Čas Vánoc
  4. Zima, masopust
  5. Jaro, den matek, Velikonoce
  6. Výlety, cestování, prázdniny, opakování
  7.  
  1. Seznámení dítěte s prostředím MŠ

Dílčí cíle:

1. Dítě a jeho tělo

            - usnadnit dětem i rodičům orientaci v novém prostředí

            - uvědomění si vlastního těla

2. Dítě a jeho psychika

- vhodnou organizací a laskavým přijetím usnadnit novým dětem vstup do mateřské školy

            - rozvíjet komunikativní dovednosti a kultivovaný projev

3. Dítě a ten druhý

            - vést děti k navazování kontaktů mezi sebou navzájem

            - seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému

            - posilovat prosociální chování ve vztahu k druhým lidem

4. Dítě a společnost

- rozvíjet schopnost žít ve společenství ostatních lidí, přináležet ke společenství ve třídě, škole

- podporovat aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí MŠ

5. Dítě a svět

            - seznámit se s místem a prostředím, ve kterém dítě žije

            - vytvářet pozitivní vztah k místu a k prostředí, ve kterém dítě žije

 

Dílčí výstupy:

1. Dítě a jeho tělo

- učit se zacházet s běžnými předměty v MŠ – hračkami, pomůckami, výtvarnými pomůckami a materiály apod. – vědět, kde je jejich místo pro ukládání

- umět a učit se zvládat sebeobsluhu, starat se o svou osobní hygienu, oblékat se, svlékat se, obouvat, uložit si věci na svou značku

- zvládat jednoduché i složitější pracovní úkony – umět si po sobě uklidit, udržovat pořádek, umět se postarat o hračky

- zachovávat správné držení těla       

2. Dítě a jeho psychika

              - učit se správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči    

              - naučit se zpaměti krátké texty – říkanky, písničky

- vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady a pocity – formulovat vhodné věty

- pojmenovat to, co ho obklopuje

3. Dítě a ten druhý

            - přirozeně a bez zábran komunikovat s druhými dětmi, navazovat dětská přátelství

          - uplatňovat své individuální potřeby a přání řešit konflikty dohodou

4. Dítě a společnost

- vnímat umělecké i kulturní podněty, sledovat dramaticko-hudební představení

- zvládat základní hudební dovednosti, sledovat a rozlišovat rytmus

- zachycovat skutečnosti ze svého života a pokusit se své představy ztvárnit pomocí kresby

5. Dítě a svět

- osvojovat si poznatky o okolním prostředí

- mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka

- všímat si nepořádků a upozornit na ně

 

  1. Období podzimu

Dílčí cíle:

1. Dítě a jeho tělo

            - osvojovat si návyky k podpoře osobní pohody

- osvojovat si poznatky o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě

            - vytvářet zdravé životní návyky a postoje

2. Dítě a jeho psychika

            - rozvíjet paměť, pozornost, představivost a fantazii

            - rozvíjet řečové schopnosti a jazykové dovednosti

            - rozvíjet kultivovaný projev

            - zpřesňovat smyslové vnímání

            - rozvíjet schopnosti a dovednosti vyjádřit pocity, dojmy a prožitky

3. Dítě a ten druhý

            - podporovat dětská přátelství

- posilovat prosociální chování ve vztahu k druhému – v dětské herní skupině

4. Dítě a společnost

- kultivovat mravní a estetické vnímání

- vytvářet povědomí o mezilidských a morálních hodnotách

5. Dítě a svět

            - osvojovat si jednoduché poznatky o světě a životě, o přírodě a jejich proměnách

            - osvojovat si dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí

Dílčí výstupy:

1. Dítě a jeho tělo

- zvládat sebeobsluhu, uplatňovat základní hygienické návyky a zdravotně preventivní návyky

- mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy.

2. Dítě a jeho psychika

            - učit se správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči    

- naučit se zpaměti krátké texty – říkanky, písničky

- vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady a pocity – formulovat vhodné věty

- zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu

3. Dítě a ten druhý

            - spolupracovat s ostatními

- vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc, chovat se citlivě a ohleduplně (mít ohled na druhého, nabídnout mu pomoc)

4. Dítě a společnost

- pochopit, že každý má ve společenství svou roli, podle které je třeba se chovat (v rodině, ve třídě, v herní skupině)

- utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je s nimi v souladu a co proti nim a podle této představy se chovat (doma, v MŠ, v obchodě, na veřejnosti)

5. Dítě a svět

- vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, pestrý a různorodý, jak svět přírody, tak svět lidí

- pomáhat pečovat o okolní životní prostředí, dbát o pořádek, čistotu – zejména na zahradě – spoluvytvářet tak pohodu prostředí

 

3. Čas Vánoc

Dílčí cíle:

1. Dítě a jeho tělo

            - rozvíjet užívání všech smyslů

            - rozvíjet fyzickou i psychickou zdatnost

 

2. Dítě a jeho psychika

            - rozvíjet schopnost vytvářet a upevňovat citové vztahy k rodině i ke svému okolí

            - rozvíjet komunikativní dovednosti a kultivovaný projev

            - rozvíjet schopnost citové vztahy vytvářet, rozvíjet a plně prožívat

            - rozvíjet mravní i estetické vnímání, cítění a prožívání

3. Dítě a ten druhý

- osvojovat si elementární poznatky, schopnosti a dovednosti důležité pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

            - posilovat prosociální chování ve vztahu k druhým lidem

4. Dítě a společnost

- rozvoj základních kulturně společenských postojů

- vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách

5. Dítě a svět

            - rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

- prohlubovat znalosti s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, vytvářet pozitivní vztah k němu

Dílčí výstupy:

1. Dítě a jeho tělo

- koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou

- vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu

2. Dítě a jeho psychika

            - postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí

- úmyslně si zapamatovat a vybavit text

- prožívat radost ze zvládnutého

- těšit se z hezkých a příjemných zážitků

- vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení

3. Dítě a ten druhý

            - chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci

- navazovat kontakty s dospělým, překonat stud

4. Dítě a společnost

- chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem bez předsudků, s úctou k jejich osobě

- vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

5. Dítě a svět

- všímat si změn a dění v nejbližším okolí

- porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé

 

 

4. Zima, masopust

Dílčí cíle:

1. Dítě a jeho tělo

- vytvářet zdravé životní návyky a postoje jako základ zdravého životního stylu

            - rozvíjet psychickou i tělesnou zdatnost

            - osvojovat si přiměřené praktické činnosti

            - osvojovat si poznatky a dovednosti podporující zdraví, bezpečí

2. Dítě a jeho psychika

            - rozvíjet zájem o psanou podobu jazyka, zdokonalovat dovednosti, které předcházejí čtení a psaní

            - rozvíjet samostatný slovní projev na dané téma

            - pokoušet se napodobovat tvary čísel, písmen, symbolů

- vytvářet pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a k učení, podporovat a rozvíjet zájem o učení

            - získávat schopnost záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat svou situaci

3. Dítě a ten druhý

- prohlubovat základní poznatky, schopnosti a dovednosti důležité pro navozování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

            - rozvíjet společně aktivity různého zaměření

            - umět se soustředit při poslechu četby, pochopit obsah a poučení

            - učit se přijímat druhého, pochopit vztahy v rodině i ve škole

4. Dítě a společnost

- rozvíjet schopnost žít ve společnosti ostatních lidí, přináležet k tomuto společenství, vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané

- vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách

5. Dítě a svět

- rozvíjet schopnost přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí, jeho změnám

- poznávat přírodní okolí, změny v přírodě, přírodní jevy, roční období, živou i neživou přírodu

Dílčí výstupy:

1. Dítě a jeho tělo

- zachovávat správné držení těla

- zvládat základní pohybové dovednosti – pohybovat se na sněhu, ledu, ve skupině dětí

- mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy

- umět zacházet s předměty denní potřeby, sportovním náčiním apod.

- zvládat jednoduché pracovní úkony – odklízení sněhu apod.

2. Dítě a jeho psychika

- projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, sledovat divadlo apod.

- poznat některá písmena, číslice, své jméno

- porozumět slyšenému

- vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, vhodně formulovat věty

- chápat základní číselné pojmy, matematické pojmy a souvislosti, chápat číselnou řadu do 10, poznat více či méně, první poslední apod.

- chápat prostorové pojmy, částečně se orientovat v čase

- prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

- vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a dokončit ji

3. Dítě a ten druhý

- přirozeně a bez zábran komunikovat s druhými dětmi, navozovat dětská přátelství

- dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití doma i v MŠ

- uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva, ale s ohledem na druhého

- umět se podělit o hračku, pomůcku, o úklid apod.

4. Dítě a společnost

- aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy, spoluvytvářet prostředí pohody

- chovat se zdvořile, bez předsudků, s úctou, vážit si práce a úsilí druhých

- začlenit se do třídy a zařadit se mezi vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti

5. Dítě a svět

- vnímat, že svět má svůj řád i své změny a ty jsou přirozené

- učit se nakládat vhodným způsobem s odpady, chránit přírodu v okolí, postarat se o živé tvory apod.

- uvědomovat si nebezpečí, které může v okolí potkat, vědět, jak se nebezpečí vyhnout

 

  1. Jaro, Den matek, Velikonoce

Dílčí cíle:

1. Dítě a jeho tělo

            - osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody

     - rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovednosti v oblasti hrubé a jemné motoriky (koordinace pohybu a jeho rozsah, správné dýchání apod.)

     - ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

2. Dítě a jeho psychika

            - rozvíjet komunikativní dovednosti verbální i neverbální a kultivovaný projev

            - rozvíjet řečové schopnosti

            - osvojit si některé poznatky a dovednosti, které předcházejí čtení a psaní

            - rozvíjet paměť a pozornost, přecházet od bezděčných forem k funkcím úmyslným

- rozvíjet představivost a fantazii

- rozvíjet schopnost citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat

3. Dítě a ten druhý

- rozvíjet porozumění pro pravidla vzájemného soužití a chování mezi lidmi (v rodině, úcta ke stáří, přátelství apod.)

            - vytvářet a rozvíjet sociální citlivost, toleranci, respekt, přizpůsobivost

            - rozvíjet kooperativní dovednosti

 

4. Dítě a společnost

- rozvíjet společenský a estetický vkus

- poznávat pravidla společného soužití, podílet se na jejich tvorbě, porozumět základním neverbálním projevům

- seznamovat se se světem lidí i zvířat, s kulturou i uměním

5. Dítě a svět

- pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

- osvojit si poznatky a dovednosti potřebné k vytváření jednoduchých činností v péči o okolí a tím vytvářet zdravé a bezpečné prostředí

Dílčí výstupy:

1. Dítě a jeho tělo

- ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

- koordinovat pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou

2. Dítě a jeho psychika

            - správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

- naučit se zpaměti krátké texty (říkanky, básně, písničky, dramatická úloha)

- záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

- ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování

- uvědomovat si své limity a možnosti

- prožívat a projevovat své city (radost soucit, spokojenost, strach, smutek), rozlišovat citové projevy v domácím a cizím prostředí

3. Dítě a ten druhý

            - porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad

            - spolupracovat s ostatními

- chápat, že všichni lidé nejsou stejní a mají stejnou hodnotu, pochopit, že tyto odlišnosti jsou přirozené

- komunikovat přirozeně i bez zábran s dětmi i dospělými

 

4. Dítě a společnost

- pochopit, že každý má ve společnosti svou roli, podle které je třeba se chovat (v rodině, ve skupině, ve třídě)

- porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad

- dodržovat pravidla her a jiných činností

- zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy různými formami (kreslení, modelování, vyrábění apod.)

- uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dětmi a dospělými

- chovat se na základě svých pohnutek a zároveň s ohledem na druhé

5. Dítě a svět

- všímat si změn a dění v nejbližším okolí

- porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé

 

6. Výlety, cestování, prázdniny, opakování

Dílčí cíle:

1. Dítě a jeho tělo

            - rozvíjet fyzickou i psychickou zdatnost

            - rozvíjet všechny smysly

            - ovládat pohybový aparát a tělesné funkce

            - zdokonalovat přiměřené praktické dovednosti

2. Dítě a jeho psychika

- rozvíjet řečové schopnosti a jazykové dovednosti receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnost, vytváření pojmů, vyjadřování, mluveného projevu)

- posilování přirozených poznávacích citů (zvídavost, zájem radost z objevování

- vytvoření pozitivního vztahu, podpory a zájmu o učení

- vytvoření základů pro práci s informacemi

- rozvíjet poznatky, schopnosti a dovednosti umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit

3. Dítě a ten druhý

- rozvíjet kooperativní dovednosti

            - rozvíjet sociální citlivost, toleranci, respekt, přizpůsobivost apod.

- ochránit osobní soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

4. Dítě a společnost

- vytvoření základů aktivního postoje ke světu, k životu, pozitivního vztahu ke kultuře a umění, rozvíjet dovednosti, které budou tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat

- rozvíjet základní kulturně společenské postoje, návyky a dovednosti dětí

- aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny

5. Dítě a svět

- vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách

- vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

- rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

Dílčí výstupy:

1. Dítě a jeho tělo

- zvládnutí základních pohybových dovedností a prostorové orientace

- koordinovat běžné způsoby pohybu v různém prostředí

- umět se pohybovat ve skupině dětí

 

2. Dítě a jeho psychika

            - umět pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

- zkusit popsat situaci nebo děj

- rozlišovat některé obrazné symboly (dopravní značky, označení nebezpečí) – porozumět jejich významu a jejich komunikativní funkci

- přemýšlet, umět své úvahy vyjádřit

- vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci

- zaměřovat se na důležité, podstatné znaky, vlastnosti předmětů, vzájemné souvislosti, charakteristické rysy

- být citlivý ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem

- těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás

- zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, hudební improvizací)

3. Dítě a ten druhý

- uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je

            - přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou

            - spolupracovat s ostatními

- respektovat potřeby jiného dítěte, mít ohled na druhého, nabídnout pomoc

4. Dítě a společnost

- vnímat umělecké a kulturní podněty, sledovat, co se děje a naučit se hodnotit svoje zážitky

- uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování

- odmítat společensky nežádoucí chování (lež, lhostejnost, ubližování, nespravedlnost)

- uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dětmi a dospělými (zdravit, rozloučit se poděkovat, poprosit, vyslechnout sdělení)

5. Dítě a svět

- vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, pestrý a různorodý

- mít základní povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemí, o planetě Zemi, vesmíru

- osvojit si základní poznatky o okolním prostředí a snažit se je využít pro další učení a životní praxi

- porozumět, že změny kolem nás jsou přirozené a samozřejmé – vše se vyvíjí a mění a je třeba s tím v životě počítat

- mít povědomí o významu životního prostředí

 

IB jsou zpracovávány tak, abychom jejich prostřednictvím směřovali k rozvoji všech klíčových kompetencí (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, činnostní a občanské).

Musíme dětem předkládat promyšlenou vzdělávací nabídku, mít jasný pedagogický záměr a mít ujasněné specifické a cílové kompetence.

 

Předškolní vzdělávání bude probíhat v tzv. centrech aktivit. Podstatou těchto center je, že:

- se děti učí tím, že si hrají a pracují s různými pomůckami, hračkami a materiály, které jsou uloženy v každém centru

- se děti učí od sebe navzájem, nápodobou a pozorováním – tedy přirozeně

- děti mohou spolu přirozeně komunikovat, řešit problémy, rozhodovat se, učit se chápat, procvičovat se v jednotlivých oblastech

- že se děti mezi sebou učí akceptovat rozdíly

- jsou postaveny na zcela jasných pravidlech (rozdělování barevných gumiček v jednotlivých centrech; důslednost; když nevíš, já ti to ukážu; prostor, do kterého mi nikdo nezasahuje apod.) a kooperaci dětí (dohoda s kamarádem – požádat o hru apod.)

Hracích koutků (center) je celkem šest – ŠKOLÁCKÝ, VÝTVARNÝ, SMYSLOVÝ, SPONTÁNNÍ HRA, PRAKTICKÝ ŽIVOT A JAZYK, ŘEČ, UMĚNÍ (hudební a dramatický). Centra se mohou měnit podle nápadu, využití, nakoupených pomůcek apod.  Děti se do těchto center rozdělují obvykle již při příchodu do MŠ, vyberou si centrum, do kterého chtějí jít, vezmou si příslušnou barevnou gumičku – počet gumiček je určen podle druhu centra. Po ukončení činnosti vrátí gumičku a vezmou si jinou. Tímto způsobem se děti během týdne vystřídají ve všech centrech a měly by tak zvládnout dané téma. Důležitá je role učitele v případě nechuti dítěte účastnit se činností v některém centru. Děti nenutíme, ale zvolíme vhodnou motivaci a zajímavou nabídku. Před svačinou hračky a pomůcky neuklízíme a pokračujeme plynule v komunikativním kruhu a řízené činnosti.

 

Školácký koutek

V tomto centru si hrají a „učí se“ zejména předškoláci, kteří zde mají širokou nabídku pro individuální práci, procvičování a zdokonalování se v různých činnostech, které se učí plánovat, organizovat, vyhodnocovat.

Dítě se učí poznávat své silné a slabé stránky, učí se povinnosti a zodpovědnosti za splněný úkol. Dítě se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvíjí úsilí, soustředí se, dokončuje činnost, postupuje podle instrukcí a pokynů. Dítě v tomto centru poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho a těší se do školy.

Vybavení centra:

  • logic
  • počítadlo
  • skládací barevné geometrické tvary
  • dřevěná čísla s obrázky (do 10)
  • dřevěné skládačky z nepravidelných tvarů
  • dřevěná skládací chobotnice s písmeny a čísly
  • magnetické vláčky s čísly do 20
  • plastové počítadlo (do 12)
  • dřevěná kostičková skládačka do 10
  • plastová hra s písmeny a tvary
  • dřevěné skládací domino s obrázky Pardubického kraje
  • barevné tyčinky na zasunování do dřevěné desky
  • šachy
  • dřevěná písmenková abeceda
  • papírové obrázky s napojováním 1. písmena
  • barevné kroužky
  • dřevěné korálky
  • lego stůl

 

Výtvarný koutek

Ve VV centru plníme průběžně při všech výtvarných a pracovních činnostech cíle z TVP a zaměřujeme se na:

  • procvičování koordinace ruky a oka
  • zvládání jemné motoriky
  • zacházení s drobnými pomůckami, výtvarným a grafickým materiálem – tužkami, barvami, papírem, nůžkami, modelovací hmotou, lepidlem, špejlemi apod.

Vybavení centra:

  • tvrdé výkresy
  • papíry na čmárání
  • šablony
  • barevné papíry, papírové tácky
  • papírové proužky, kolečka apod.
  • podložky, modelína
  • tuše, špejle, lepidla, vata
  • provázky
  • omalovánky, pracovní listy
  • námětové knihy
  • pěnová a dřevěná tiskátka
  • pastelky, fixy, obyčejné tužky, pastely voskové a křídové
  • barvy, zásobníky na barvy, štětce, kelímky
  • dřevěné a plastové šablony

 

Smyslové centrum

V tomto centru se děti mimo jiné učí zdokonalovat všechny smysly a s pomocí všech smyslů rozlišují u předmětů barvu, tvar, velikost, rozsah, formu, dotek, zvuk a jiné specifické znaky.

Vybavení centra:

  • plastové skládačky
  • plastová písmena s podložkou
  • „zatloukaná“
  • dřevěné a plastové korálky
  • plastové mozaiky a hříbečky
  • „sluchové“ kostky
  • plastová pyramida
  • skládací Topmodelky
  • dřevěné skládací postavy
  • puzzle

Spontánní hra

Při spontánní hře se děti učí pravidlu „to je můj prostor a do toho nikdo nevstupuje“. Záleží na dohodě dítěte s kamarádem, kdy vzájemně žádají o hru, hračku a hru ukončují úklidem. Učitel vstupuje do centra s tím, že „když nevíš, já ti to ukážu“.

Dítě se snaží o to, aby se ve skupině dokázalo prosadit, ale i podřídit se zájmům skupiny. Dítě se s ostatními dětmi domlouvá a spolupracuje, uplatňuje základní společenské návyky a chování, učí se respektovat druhé, přijímat a uzavírat kompromisy, dodržovat dohodnutá pravidla.

Vybavení centra:

  • plastové skákací žabky
  • dřevěné domečky
  • dřevěný statek
  • dřevěné skládací auto a domeček
  • plastová kaskáda
  • plastová a zvířátka
  • plastová auta a dopravní značky
  • hry Gama, Beta, Nešťourej se v nose
  • stolové hry
  • barevné kameny – skládačka
  • hádanky Dráčka Fráčka

Praktický život

Toto centrum rozdělujeme na 3 jednotlivé části:

  1. Kuchyňka
  2. Obchod
  3. Dílna

V centru praktického života se děti učí osvojovat si poznatky a dovednosti, které jsou důležité k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody a pohody prostředí.

Rozvíjí manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, nástroji a náčiním. Děti se učí jejich praktickému využívání, dále bezpečnému chování směřujícímu k prevenci úrazů, vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu.

Děti se seznamují s pravidly chování ve vztahu k druhým, v rodině, s cizími lidmi i s dospělými (námětové hry).

 

                    Kuchyňka

            V kuchyňce se děti učí zejména péči o prostředí – úklid, zametání, vysávání, praní, žehlení, vaření, utírání prachu. Nemalá pozornost je věnována také osobní péči – oblékání, česání a péči o květiny.

Vybavení kuchyňky:

  • kuchyň s vybavením
  • pokoj s vybavením
  • koupelna s vybavením
  • „pokojíček“

                    Obchod

            V obchodě se děti učí rozvíjet sociální vztahy a základní společenské návyky – učí se pozdravit, požádat, poděkovat.

 

Vybavení obchodu:

  • prodejna se zbožím a s vybavením – váhy, pokladna
  • ovoce, zelenina, pečivo
  • váha košíky, bedýnky

 

                    Dílna

            V dílně se děti učí rozvíjet představivost a myšlení. Dále se učí zatloukat a připevňovat jednotlivé předměty, obkreslovat, sestrojovat a montovat jednotlivé části dohromady.

Vybavení dílny:

  • pracovní stůl
  • nářadí

 

Jazyk a řeč, umění (hudební a dramatické)

Základem tohoto koutku je knihovna, která obsahuje materiály pro činnost v tomto centru. Snahou je vést děti k tomu, aby dovedly využívat informativní a komunikativní prostředky, se kterými se v centru setkávají.

Chceme, aby:

  • děti pochopily, že projev postupuje od mluveného ke psanému
  • si děti osvojovaly některé poznatky a dovednosti, které předcházejí čtení
  • u dítěte byl podpořen zájem o psanou podobu jazyka i další formy sdělení (verbální i neverbální – hudební, pohybové, dramatické
  • děti soustředěně pozorovaly, zkoumaly, objevovaly a všímaly si souvislostí

Vybavení centra:

  • knihy, leporela, encyklopedie, časopisy, mapy, atlasy
  • písmena, abeceda
  • rytmické nástroje, noty
  • masky, loutky, dramatizační čepky, kostýmy apod.

 

Zápisy do třídní knihy:

Třídní knihu zapisujeme společně s dětmi před pobytem venku, kdy nám děti diktují a říkají, co v kterém centru dělaly, čemu se věnovaly, co postavily, nakreslily, objevily apod., jak se kdo choval, zda musíme řešit nějaký konflikt – tímto shrneme a zhodnotíme dopolední blok.

 

  1. VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ METODY

a) ZÁKLADNÍ METODY

- rozumové – pochvala, trest, odměna, hodnocení, vysvětlování, sdělování

- citové – hodnocení, tlumení nežádoucího, podpora žádoucího

- vegetativní – cvičení

 b) KOMPLEXNÍ METODY

- ovlivňování osobnosti metodou autoritativní – jiná autorita u matky, jiná u ostatních (učitelky)

- ovlivňování společenskou skupinou – metoda kolektivní – rodina, skupina apod.

- metoda režimová – ovlivňování životním prostředím

 

 c) METODY ESTETICKO VÝCHOVNÉ

- působí určité druhy umění – slovesné, hudební, pohybové, výtvarné apod.

a) PROŽITKOVÉ A KOOPERATIVNÍ UČENÍ HROU

b) SITUAČNÍ UČENÍ

c) SOCIÁLNÍ UČENÍ

d) IMPROVIZACE

 

A. Metody z hlediska etap výchovně vzdělávacího procesu:

- příprava – motivační

- prvotní seznamování

- opakování a procvičování

- hodnocení

 

 B. Metody z hlediska myšlenkových operací:

- analýzy – proces poznání od celku k částem

- syntézy – proces poznání od částí k celku

- indukce – od jednotlivých poznatků k obecným faktorům

- dedukce – postup od obecného ke konkrétnímu

- konkretizace a abstrakce – vytváření abstraktních pojmů až po bezpečné znalosti konkrétních

 C. Metody z hlediska aktivity a samostatnosti:

- samostatná práce

- problémové metodické hádanky – řešení problémů

 D. Metody z hlediska organizačních forem:

- skupinové metody – dělení dětí podle individuálních předpokladů

- dělení dětí do hracích center dle svého výběru

- metoda kolektivní práce – frontální – z poznávacího hlediska nejsou tak efektivní, protože jsou problémy s udržením pozornosti, ale v určitých situacích je používáme

- individuální – každé dítě postupuje tak, jak mu vyhovuje jeho osobní tempo

 

Předškolní vzdělávání je založeno na přímých zážitcích dětí, na vyváženosti spontánních aktivit, na řízených činnostech v menších či větších skupinách nebo individuálně. Dále vycházíme z dětské volby, zvídavosti a potřeby objevovat. Činnosti, které lze provádět venku přenášíme na zahradu (pokusy, cvičení, projektové činnosti apod.).

 

4.5. Dílčí projekty

Dílčí projekty dále rozpracovává pedagog v TVP, ale všechny musí splňovat tzv. charakteristiku a strukturu projektu:

Charakteristika projektu:

1. Brát ohled na aktualizaci dětské potřeby aktivního střetávání se světem, získávání nových zkušeností a poznatků.

2. Komplexnější, celistvé poznávání.

3. Brát ohled na aktivní zapojení všech dětí, pedagog je rádcem, konzultantem, děti částečně přebírají řídící aktivity a učí se učit.

4. Směřovat činnosti co nejvíce k praktickému životu.

5. Brát ohled na rozvoj sociálních vlastností jedince – sociability, sociální učení ve skupině předškolních dětí, týmovou práci – komunikovat mezi sebou, dohodnout se, kooperovat, tolerovat odlišnosti druhého.

6. Brát ohled na integraci – propojení se širším okolím (škola, rodina, obec, propojení projektu dvou škol apod.).

7. Vracet škole a dítěti skutečný prožitek a pozitivní vztah k poznávání, zahrnovat i dokumentaci (výrobky dětí, výkresy, fotografie, mapy apod.). 

Struktura projektu:

1. Zvolíme téma projektu.

2. Analyzujeme výchozí situaci.

3. Zvážíme zdroje informací.

4. Určíme délku trvání projektu.

5. Téma i cíle projektu zveřejníme.

6. Práce na projektu.

7. Vyhodnocení. 

 

  1. Pravidla pro autoevaluaci a evaluaci školy

 1. Cílem evaluace předškolního vzdělávání je dosáhnout u dětí toho, aby byly co nejvíce samostatné, sebevědomé, s vlastním úsudkem, schopné se dívat kolem sebe, uvažovat, tvořivě myslet a jednat. Umět se přizpůsobit, být zodpovědní, být citliví k potřebám druhého. Schopni se dále rozvíjet, učit se všemu, co budou v životě potřebovat, aktivně čelit problémům, které život přináší.

2. Vytvořit prostředí pohody, důvěry, přátelství a pěkných vztahů mezi dětmi navzájem, mezi dětmi a kolektivem mateřské školy, mezi školou a rodinou.

3. Získat rodiče pro společné působení na děti, umožnit jim individuálním přístupem realizovat své požadavky, potřeby a přání, přistupovat k rodičům s pochopením a porozuměním.

 

Evaluaci v mateřské škole rozdělujeme:

I. Vnitřní evaluaci.

II. Vnější evaluaci.

 

I. Vnitřní evaluace – zásadní otázky a odpovědi:

1. Proč hodnotit, evaluovat?

2. Koho hodnotíme?

3. Co evaluujeme?

4. Kdy hodnotit, kdy evaluovat?

5. Jakým způsobem výsledky hodnocení a evaluace vyhodnocovat?

6. Jak získaných poznatků a závěrů využívat pro další postupy?

 

1. Proč hodnotit, evaluovat?

Evaluace a hodnocení jsou důležitou a nezbytnou částí vzdělávacího procesu. Cílem je tedy ověření a zlepšení kvality. Výsledků budeme využívat pro další kroky a postupy ve všech činnostech školy – vnitřních i vnějších.

 2. Koho hodnotíme?

a) dítě – hodnocení individuálních výsledků – pokroku předškolních dětí

Je důležité, aby učitel dítě dobře znal, včetně jeho rodinného zázemí a mohl mu tak porozumět, po zjištění příčin a důvodů mohl zaujímat správná pedagogická rozhodnutí a volit účinné postupy. Je zapotřebí věnovat každému dítěti dostatečnou pozornost, dítě sledovat a podle potřeby zaznamenávat nejdůležitější poznatky o jeho rozvoji a pokrocích. 

Úlohou učitele je včas zachytit nedostatky či nerovnoměrnosti vývoje, ale i zvláštní schopnosti a zájmy dítěte a vzdělávací postupy přizpůsobovat.

Největším přínosem je okamžitá zpětná vazba, která má být zaměřena na průběh činností, nikoliv na posuzování jeho charakteru a osobních kvalit.

Zpětná vazba – pochvala, podpora, pomoc aj. informuje dítě o tom, zda je jeho postup správný, začíná si uvědomovat své přednosti, kvality, případné nedostatky i možnosti svého pokroku.

Pozitivní a citlivé hodnocení pokroků dítěte vytváří významné základy pro jeho sebereflexi a sebehodnocení.

O rozvoji a osobních vzdělávacích pokrocích dítěte, o jeho osobnostní orientaci ve vzdělávání a předpokladem individualizované práce je záznam o dítěti, který obsahuje:

  • záznam o rozvoji dítěte – u mladších dětí – Přehled o rozvoji vybraných dovedností a způsobilostí dítěte
  • záznamy o vzdělávacích pokrocích dítěte ukončujícího předškolní vzdělávání a dětí s OŠD směrem ke klíčovým kompetencím – Záznamový arch pro sledování a hodnocení rozvoje a učení dítěte v posledním roce předškolního vzdělávání

Budeme zaznamenávat svá pozorování průběžně, pokroky, chování, zvláštní situace, ubližování, žalování, postřehy, úspěchy, konflikty apod. - do třídní knihy a do záznamu každého předškoláka. K hodnocení dětí budeme využívat:

  • výtvarné práce dítěte
  • pracovní listy
  • grafomotorické listy
  • kreslení postavy na začátku a v průběhu školního roku
  • individuální plány pro děti s OŠD
  • individuální plány pro talentované a nadané děti
  • individuální plány pro sledované děti – nezralé, s poruchou apod.

           

b) učitelky, nepedagogické zaměstnance

V souvislosti se změnami, které přináší RVP PV budu při hodnocení učitelů věnovat pozornost zejména:

  • pojetí učení dítěte v předškolním věku, to, že se předškolní vzdělávání uskutečňuje ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou
  • rovnocenné pojímání a vyhodnocování přínosu pro děti z hlediska spontánních a nabízených řízených činností
  • způsob organizace a průběh činností během dne v MŠ, ale i jiných aktivit – akcí, výletů apod.
  • podmínky vzdělávání – osobnost učitele, věcné podmínky

 U hodnocení realizace výchovně-vzdělávacího procesu a efektivity vzdělávání půjde o ocenění:

  • plnění povinností, přínosu pro školu
  • vlastního chování, komunikace a interakce – vlastní příklad dětem, vstřícnost, reakce na potřeby dětí, podněty a přání dětí, práce s hlasem apod.
  • kvality předškolního vzdělávání – užívané metody a formy práce, výsledky u dětí
  • kvality rozborové práce – schopnost analýzy a vyvození závěrů pro další práci
  • uplatnění dalšího vzdělávání v praxi – využití poznatků a zkušeností
  • schopnost týmové práce a spolupráce – tvorba TVP, využívání evaluačních procesů, spolupráce s rodiči, ostatními partnery, návaznost a připravenost
  • přínosu sledovaného vzdělávacího programu u dětí talentovaných, dětí s OŠD a sledovaných dětí

Nepedagogičtí pracovníci

Školník a hlavní kuchařka – jsou nedílnou součástí celého týmu MŠ, vědomě i nevědomě vstupují do procesu vzdělávání během celého dne – stolování, hygiena, převlékání v šatně, doprovod na akcích apod. Proto je nutné, aby styl jejich práce a přístup k dětem co nejvíce korespondoval s cíli, zásadami a pravidly RVP, ŠVP A TVP, a to zejména v oblasti komunikace a interakce s dětmi a učitelkami.

 Předmětem hodnocení bude:

  • sladění stylu práce s cíli, zásadami a pravidly RVP, ŠVP, TVP
  • oblast komunikace a interakce s dětmi a s učitelkami
  • respektování individuálních a vývojových zvláštností děti
  • takový postoj a práce, který bude napomáhat osobnímu rozvoji a spokojenému životu dětí v mateřské škole
  • dobré výsledky ve své práci, čistota prostředí, dodržování sanitačního řádu apod.

 

c) vlastní osoby

 

SEBEHODNOCENÍ VLASTNÍ PRÁCE

Pod tímto pojmem je především sebehodnocení rozvoje a kvality pedagogické práce.

Abychom byli v pedagogické práci úspěšní a dosahovali vyšší kvality svého působení na děti, neobejdeme se bez sebehodnocení. To provádíme běžně zpětnou vazbou, kterou nám poskytuje náš organismus, ale i vnější prostředí v MŠ, zejména děti. Na základě jejich informací, zájmu či nezájmu zjistíme, zda jsou s naší nabídkou a prací spokojeni.

Rovněž zjistíme kvalitu svého působení v průběžných reakcích dětí a průběžných výsledcích jejich rozvoje -pokroku v učení.

Další zpětnou vazbou je odpovídání si na otázky, zda naplňuji základní cíle RVP PV:

                1. Rozvíjím dítě a jeho schopnost učení?

2. Osvojují si děti základní hodnoty, na nichž je založena naše společnost?

3. Získávají osobní samostatnost a schopnost projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí?

                4. Co se právě teď dítě učí?

5. S jakou hodnotou se právě teď dítě setkává?

6. Jaký má právě teď dítě prostor pro samostatnost a možnost ovlivnit situaci, ve které se nachází?

 

SEBEHODNOCENÍ ŘEDITELKY

Ředitelka školy kromě všech těchto činností provádí navíc další sebehodnocení, zaměřené zejména na:

  • kvalitu vnitřní činnosti školy – kvalitu plánování, organizování, vedení a kontroly
  • kvalitu vnějších vztahů – spolupráci s rodiči, odborníky, ostatními partnery, prezentaci školy na veřejnosti apod.

 3. Co evaluujeme?

V mateřské škole evaluujeme veškerou činnost, jevy a procesy, ŠVP, TVP, každodenní pedagogický proces, podmínky a výsledky naší práce. 

V tomto evaluačním procesu se zaměříme:

  • soulad TVP, ŠVP a RVP
  • integrační bloky, jednotlivá témata
  • kvalitu zpracování
  • smysluplnost, přiměřenost a náročnost
  • účinnost a efektivitu
  • využitelnost i prospěšnost pro učitele
  • atmosféru v MŠ
  • přehlednost, pestrost a zajímavost nabídky
  • návaznost, posloupnost, integritu činností
  • korespondenci činností se zásadami ŠVP
  • dodržování základních lidských potřeb
  • pohybový a psychický rozvoj dětí, jejich návyky a výsledky – výtvarné práce, výrobky apod.
  • vzájemné vztahy, schopnost komunikace
  • schopnost respektovat pravidla
  • spolupráci s rodiči
  • podmínky – materiálně technické – funkčnost, účelnost, efektivita, zajištění bezpečnosti a estetiky, nabídku hraček, pomůcek a materiálu, které budou uspokojovat potřeby dětí, připravenost a podnětnost prostředí, kvalitu dětského nábytku apod.
  • podmínky – personální -  kvalifikaci učitelů, sledování vývoje profesního růstu a jeho umožnění
  • sledování efektivity přenosu poznatků z dalšího vzdělávání do praxe, celkový přístup ke vzdělávání, profesionálního chování a jednání učitelek a nepedagogických pracovníků vůči veřejnosti apod.

4. Kdy hodnotíme?

Hodnocení budeme provádět průběžně podle potřeby, závěrečné hodnocení – výroční zpráva MŠ a podklady – hodnocení budou zpracovávat třídní učitelé.

Denní hodnocení – provádíme slovně, např. s kolegyní, s ředitelkou, dalšími zaměstnanci prostřednictvím rozhovoru – např. jaké jsme použili metody, prostředky, jaká byla komunikace, organizace, odezva u dětí, výsledky práce apod. Rovněž slovně hodnotíme jednotlivá témata a podtémata, po jejich ukončení i průběžně, chování a reakce dětí, výsledky dětských prací a výrobků po jejich ukončení.

K hodnocení průběžně používáme myšlenkové mapy, tematický stůl a obrázky, provádíme hodnocení tímto i s dětmi, aby si učitelka i děti uvědomovaly, co všechno jsme se naučili a jak jsme plnili své povinnosti podle plánu – myšlenkové mapy.

Po ukončení tématu se ptáme:

              - co se nám povedlo a co ne?

- co vás nejvíce zaujalo?

- konkrétně, co se komu dařilo a komu ne? (např. stříhání, souvislý projev, výkres, chování apod.)

 

Kdy evaluujeme?

Evaluujeme – porovnáváme – tehdy, když chceme zjistit, zda a jak a v čem jsme úspěšní, když chceme věci zlepšit a zvýšit kvalitu naší činnosti.

Záznam o evaluaci ŠVP a TVP:                            1x ročně ve výroční zprávě a v hodnocení                                                                                       třídních učitelů          

                                                                                   Záznam po ukončení integračního bloku:             po ukončení IB písemně do TVP

                                                                                   Záznam o rozvoji dítěte u mladších dětí:              průběžně

                                                                                   Záznamy o vzdělávacích pokrocích dítěte ukončujícího předškolní vzdělávání u dětí s OŠD                                                                                     směrem ke klíčovým kompetencím:                      průběžně                                                                                                                      Hospitační záznam:                                               průběžně, alespoň 2x     

                                                                                   Kontrolní zápis provozních zaměstnanců:             průběžně

 

5. Jakým způsobem – metodou hodnotíme, evaluujeme?

 Budeme používat následující metody:

  • rozhovor, diskuse
  • pozorování, opakovaná pozorování
  • hospitace
  • rozbor dokumentace školy podle oblastí – třídní kniha, TVP apod.
  • analýzu TVP
  • analýzu prací dětí
  • analýzy a rozbory informací od rodičů, veřejnosti, zřizovatele, základní školy, České školní inspekce a dalších partnerů
  • hodnocení budeme provádět také s dětmi, protože aktivní podíl dětí na hodnocení je učí empatii, učí je hledat příčiny, důvody, zaujímat stanoviska, slovně vyjadřovat své pocity, zveřejňovat svůj názor a nabízet jiná řešení

 

 6. Jak získaných poznatků a závěrů využívat pro další postupy?

 Získané výsledky vyjádříme formou závěrečné analýzy, ve které budeme sledovat:

  • cíl evaluace
  • dosažení klíčových kompetencí
  • shrnutí poznatků, informací a jejich následný rozbor
  • zjištění příčin nedostatků
  • hledání cest k jejich odstranění

 

II. Vnější evaluace

Za prvořadý vnější evaluační proces pro MŠ považujeme hodnocení rodičů nebo jiných zákonných zástupců dětí a jejich rodinných příslušníků.

Proto mají rodiče právo v mateřské škola na:

  • svobodný přístup k informacím
  • být přítomni při adaptaci svého dítěte v MŠ
  • variabilně využívat režimu dne (po dohodě s učitelem)
  • vstupovat do tříd a účastnit se her
  • být aktivními účastníky na různých akcích školy
  • mohou navrhovat témata do ŠVP a TVP a také je vyhodnocovat

Pro získání důležité zpětné vazby od rodičů budeme využívat:

  • denní rozhovory při předávání dětí
  • rozhovory při příležitostných a organizovaných akcích
  • na třídních schůzkách
  • případné zprávy od odborníků – logopeda, psychologa, lékaře

  Dalšími podněty vnější evaluace pro MŠ je:

  • zájem rodičů o umístění do mateřské školy
  • výsledky, zjištění a hodnocení ČŠI a jiných kontrolních orgánů
  • přístup k učení a povinnostem v základní škole a chování dětí
  • informace učitelů základní školy, besedy, rozhovory a doporučení při vzájemných návštěvách
  • ohlasy po veřejných vystoupeních dětí
  •  
  1. POUŽITÁ LITERATURA

Monografie:

BURIÁNOVÁ, J.; JAKOUBKOVÁ, V.; NÁDVORNÍKOVÁ, H a kol. Vedení mateřské školy. Praha: Nakladatelství Dr. Josef Raabe, 2005-2007. ISBN 80-902189-2-X.

DUJKOVÁ, L.; GARDOŠOVÁ, J. Vzdělávací program Začít spolu. Praha: Portál, 2003. 159 s. ISBN 80-7178-815-5.

HAVLÍNOVÁ, M. a kol. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. Praha: Portál, 2006. 224 s. ISBN 80-7367-061-5.

SMOLÍKOVÁ, K. a kol.  Manuál k přípravě školního (třídního)vzdělávacího programu mateřské školy. Praha: VÚP, 2005. 28 s.

SMOLÍKOVÁ, K. a kol.  Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: VÚP, 2004. 45 s.

 

 

Internetové zdroje:

http://www.vuppraha.cz

http://www.msmt.cz

http://www.rvp.cz